V nynějších chvílích je více než žádoucí si rozebrat téma, které je nejen velmi zajímavé, ale můžeme se z něj také dobře poučit, a to právě v těchto chvílích, kdy je jasné, že investiční bublina s Bitcoinem byla nafouknutá více, než se zdálo. Nynější propad Bitcoinu je jasným důkazem, že ten trh byl velmi nemocný a potřeboval tvrdě pročistit. To se teď děje a je otázka, jak dlouho tohle „čištění“ bude trvat a jak případně poznat, že bublina už definitivně pominula.
Jaká je vůbec definice investiční bubliny?
Bublina je typem investičního jevu, který není podmíněn reálnou hodnotou aktiva, ale pouze emocemi veřejnosti, která pod jejich vlivem nakupuje a nakupuje. Lidé nakupují, protože se nechovají racionálně, ale řídí se pouze svými emocemi a přehnaným očekáváním od aktiva, do kterého své peníze investují. V případě bublin můžete často ve veřejném prostoru slyšet, že je aktivum neskutečně revoluční, a proto jeho hodnota musí velmi rychle růst do astronomických výšin. Ano, revoluční být aktivum klidně i může. Ale to nejsou masy lidí ve skutečnosti schopny posoudit. A i když revoluční je, tak vývoj a věda má nějakou setrvačnost a tu nezrychlíte tím, když hromady lidí do toho nacpou své úspory.
Když se na trhu objeví nějaká revoluční technologie a masy do ní začnou investovat šílené objemy peněz, tak vývoj této technologie není v souladu s tím, kolik peněz se do ní cpe. Tudíž výsledné vystřízlivění je tvrdé a ve chvílích, kdy se přijde na to, že aktivum v nynější době a podobě takovou hodnotu opravdu nemá, tak bublina začne praskat. A vzhledem k tomu, že bublina praskne, tak se s tímto prasknutím „vytratí“ také spousta peněz, jak kdyby zafoukal vítr. Jak to pak dopadne? Ekonomickou krizí, která může mít různou intenzitu a dobu. Jisté ale je, že jí pocítíte na vlastní kůži a to tvrdě.
Tip redakce: Technická analýza BTC/USD – korekce by se mohla dostavit
Nejhorší na tom je, že identifikovat finanční bublinu není tak jednoduché. Záleží totiž na aktivu a na metodách, které dokáží potenciálně nadhodnocené aktivum identifikovat. A dalším důležitým faktor je zde vůle. Ve veřejném prostoru se lže, velké firmy falšují důležité ekonomické údaje a uplácí. Takže pokud jím retail pumpuje jejich bezcenné akcie, tak proč by to nějak řešily? Nemluvě o tom, že i když se někdo takový objeví, tak ho masy „zašlápnou“, protože za každou cenu věří, že budou bohatnout věčně a nepřipustí si, že udělaly chybu. Davy totiž nemají sebereflexi a velmi mizivé schopnosti ke kritickému myšlení.
Historie investičních bublin
- Tulipánová mánie v Holandsku. Tulipánová mánie ze 17. století je jedna z prvních zaznamenaných investičních bublin v lidské historii. Některé tulipánové cibulky na vrcholu bubliny dosahovaly hodnoty nových domů, to muselo být opravdu šílené a emoce s nedostatkem informací tu evidentně hrály velkou roli. Z dostupných informací prý lidé v té době prodávali všechen svůj majetek, který měli, aby mohli nakoupit tulipánové cibulky, kterým strmě rostla hodnota. Vrchol této bubliny byl mezi lety 1636 až 1637, kdy cena tulipánů spadla až o 99 %. Tento strmý propad trval cca 3 měsíce. V dnešní době začíná být zpochybňována velikost této mánie a prý se tomu odevzdávaly jen vyšší vrstvy obyvatelstva. I přesto je to ale hezká ukázka toho, že i evidentně bezcenná věc může dosáhnout neuvěřitelných hodnot.
- The south sea bubble. Jedná se o finanční bublinu ze začátku 18. století. Zde byly už okolnosti trochu jiné, než tomu bylo u tulipánové mánie. Tady byly aktivem akcie „Southc sea company“, jež dostala od tehdejší britské vlády monopol na obchodování se španělskými koloniemi v Americe. V tehdejší době byla na vzestupu britská Východoindická obchodní společnost, která měla své válečné loďstvo a armádu v koloniích v Indii. Investoři věřili, že South east company tento úspěch zopakuje. Tuto investiční mánii podpořily i fámy o tom, jak jsou kolonie v Jižní Americe bohaté. V roce 1720 se cena akcie společnosti během půl roku vyšplhala z ceny 128 liber na 1050 liber. Během následujících měsíců došlo ke kolapsu trhu.
- Japonský realitní trh a stock market. V dnešní době je spousta investičních bublin způsobena stimulativní monetární politikou centrálních bank. A japonská bublina toho byla typickým příkladem. Na začátku 80. let došlo k velkému posílené japonské měny Yen asi o 50 %, což způsobilo v polovině 80. let recesi ekonomiky. V reakci na to došlo ze strany Národní banky a vlády Japonska k stimulační monetární a fiskální politice. Což mělo za následek, že trhy v Japonsku se během asi čtyř let ztrojnásobily. K prasknutí bubliny došlo na začátku 90. let.
- The Dot-com bubble. Jedná se o jednu z nejznámějších finančních bublin. Na úplném začátku této bubliny stál rychlý rozmach informačních tehnologií a internetu na přelomu 80. a 90. let minulého století. Tehdy se mluvilo o revoluci a ona to do jisté míry revoluce také byla, ale jak už jsem se zmiňoval, tak ty peníze, které se do akcií tzv. „Dot com“ firem pumpovaly, neodpovídaly reálnému pokroku. V té době stačilo, aby jakákoliv „dot com“ společnost byla zapsaná na burzu – respektive jejich akcie, okamžitě dosahovaly miliardových hodnot. Akciový index NASDAQ, který je burzovním „domovem“ většiny technologických a internetových firem, vzrostl z 500 bodů v roce 1990 na 5000 bodů v roce 2000 – zde byl taktéž vrchol. Během následujících dvou let došlo k prasknutí a sešupu ceny až o 80 %. Což znamenalo pro spoustu těchto firem definitivní zánik. K novému high se trh vyšplhal až v roce 2015.
- Bublina amerického realitního trhu. Spousta expertů věří, že prasknutí amerického realitního trhu je důsledkem předchozí bubliny, která vznikla v NASDAQ. Daleko podrobněji jsem se věnoval tématu v tomto článku.
Tak máme za sebou další velice zajímavé téma, ze kterého se lze velmi dobře poučit do budoucna. Historie se přece pořád opakuje, no ne? A nynější prasknutí bitcoinové bubliny je toho dalším důkazem.