Světová ekonomika může brzy čelit nepříjemné výzvě. Pokud by totiž v následujících pár letech přišla recese, pak mnoho ekonomik bude muset přistoupit k radikálnímu opatření záporných úrokových sazeb. Jak je to možné a proč je to takový problém?
Zpomalující se ekonomika
Pokud sledujete dění ve finančním světě, tak jistě víte o objevujících se indiciích zpomalující se světové ekonomiky. To samozřejmě neznamená, že recese přijde v následujících dvou letech. Pokud by se tak ovšem stalo, nastane výrazný problém. Centrální banky totiž nemají dostatek prostoru k manipulaci s úrokovými sazbami.
Před deseti lety donutila ekonomická recese centrální banky ke snižování úrokových sazeb. Ty se mezitím ovšem ve velkém množství ekonomik nestačily stabilizovat na původní hladině a stále jsou velmi nízko. Úrokové sazby mají totiž stabilizační efekt na ekonomiku, která probíhá v cyklech.
Instituce vstupují na trh kryptoměn – NASDAQ zalistuje cenové index pro BTC a ETH
Pokud přijde propad ekonomiky, tak se úrokové sazby sníží, aby se kolečka trhu opět roztočila a nastartoval se tím další růst. Na druhém pólu je pak zvyšování úrokových sazeb ve chvíli, kdy se ekonomika tak zvaně přehřívá. V tu chvíli se úrokové sazby začnou zvyšovat a ekonomika se „ochladí“. A zde je kámen úrazu.
Záporné sazby již existují
Od minulého snižování úrokových sazeb zůstalo mnoho významných ekonomik na nízkých úrokových sazbách. Pokud by tak přišla recese, tak vznikne problém. Centrální banky by totiž museli přistoupit k záporným úrokovým sazbám. Dánská, švédská a švýcarská národní banky mají momentálně nastaveny záporné sazby a v případě recese by je musely ještě prohlubovat.
V případě poslední recese americká centrální banka FED snížila úrokové sazby ze 4.75% na nulu za jeden rok. V případě České národní banky se úrokové sazby v roce 2008 snižovaly z 3.75% na nulu v tomtéž roce. Podle výzkumu Mezinárodního měnového fondu se ukázalo, že v průměru se snižovaly sazby o 3% až 6%. Většina největších ekonomik G20 se momentálně nachází v situaci, kdy by musely při takovém snižovaní přejít na záporné úrokové sazby.
Analýza cenového vývoje altcoinů – Technická analýza BNB, ELF, TRX, XRM, MANA
Takže jaké vlastně hrozí nebezpečí v případě záporných úrokových sazeb? Logika za zápornými úrokovými sazbami je taková, že se ani firmám ani lidem nevyplatí držet peníze na účtech. Tam by totiž vinou záporných úroků ztrácely na reálné hodnotě. Tyto peníze by pak jejich majetilé vybírali a dále je posílali do ekonomiky, čímž by opět nastartovali pomyslná kolečka ekonomiky.
Řešení podle MMF
Existuje zde ovšem zásadní problém. A tím je možnost vybrat si hotovost a tu si schovat doma. Tím by se zastavilo reálné znehodnocovaní peněz na účtě, ale zároveň by nepřišlo žádné ekonomické oživení. Naopak by se vytvořil ohromný problém pro banky, protože by všichni chtěli svoje peníze co nejdříve vybrat. Na to by samozřejmě nestačila ani hotovost, která je v oběhu.
Jako jedno z řešení navrhuje MMF zrušení hotovosti a kompletní přechod na peníze existující pouze v digitálním prostoru. Ty by pak byly pod absolutní kontrolou a státy by se nemusely dělat starosti s panickým a hromadným vybíráním peněz v případě záporných úrokových sazeb.
Jak druhé řešení pak navrují vytvoření dvou odlišných skupin peněz. Jedny by byly čistě digitální a druhé by byly hotovostí, jak jí známe dnes. Mezi těmito dvěma měnami by ovšem byl směnný kurz, který by měl za účel vytvořit nerovnost. Hotovost by se tak fakticky stala méně cenou. Lidé by tak ztratili pobídku k jejímu využívání, ale dále by ji mohly používat třeba ze zvyku. Při uložení na úřet by se ovšem přepočítavala podle nevýhodného kurzu.
Banky nedůvěřují maltským krypto firmám – v čem leží problém?