Americký prezident Donald Trump vykázal za rok 2025 více než 22 tisíc transakcí s akciemi. Investiční účty spravující jeho majetek podle analýzy deníku Financial Times nakoupily cenné papíry v hodnotě nejméně 461 milionů USD. Při započítání horních hranic uvedených v přiznání mohla částka dosáhnout až 1,4 miliardy USD.
Přesnou hodnotu obchodů nelze z dokumentů určit. Američtí představitelé totiž neuvádějí konkrétní částky, ale pouze finanční pásma. Trumpovy prodeje akcií se ze stejného důvodu pohybovaly mezi 138 a 433 miliony USD. Částka 1,4 miliardy USD tedy nepředstavuje hodnotu jeho portfolia ani dosažený zisk, ale nejvyšší možný součet vykázaných nákupů.

Finanční přiznání za rok 2025 zveřejnil americký Úřad pro etiku na konci června. Dokument popisuje příjmy z kryptoměn, nemovitostí, licencí, soudních vyrovnání i prodeje akcií. Trump podle analýzy FT vykázal mimo prezidentský plat příjmy nejméně 2,2 miliardy USD.
Desítky milionů směřovaly do technologických firem
Obchody probíhaly prostřednictvím osmi investičních účtů. Sedm z nich podle Financial Times převážně kopírovalo široké americké akciové indexy. Vysoký počet transakcí tak mohl vzniknout automatickým nákupem, prodejem a pravidelným vyvažováním stovek pozic.
Osmý účet se více zaměřoval na konkrétní společnosti. Objevily se na něm například akcie řetězce Kura Sushi nebo zbrojní a technologické firmy Kratos Defense.
Největší část kapitálu však směřovala k největším americkým společnostem. Trump během roku nakoupil akcie Microsoftu až za 70 milionů USD. Do společnosti Nvidia mohlo vložit až 67 milionů USD, do Applu 63 milionů USD, do Amazonu 33 milionů USD a do výrobce čipů Broadcom až 21 milionů USD.

Rozsah obchodování je ve srovnání s předchozími prezidenty neobvyklý. Joe Biden vykázal za celé čtyři roky ve funkci 13 transakcí. Trump během svého prvního prezidentského období nahlásil 517 obchodů, zatímco v roce 2025 jejich počet překročil 22 tisíc.
Trump odmítá, že by jednotlivé investice sám vybíral. Trump Organization uvedla, že účty spravují nezávislé finanční instituce s plnou rozhodovací pravomocí. Prezident, jeho rodina ani společnost podle tohoto vyjádření konkrétní nákupy neschvalují.
Portfolio znovu otevírá otázku střetu zájmů
Předání obchodování externím správcům snižuje možnost, že Trump osobně rozhoduje o každé transakci. Neodstraňuje však jeho finanční zájem na růstu nakoupených společností. Hodnota akcií zůstává součástí jeho majetku a může reagovat na cla, regulaci, státní zakázky nebo pravidla pro vývoz technologií.
Citlivé jsou zejména investice do společností Nvidia, Apple, Microsoft nebo firem působících v obranném průmyslu. Trumpova administrativa rozhoduje o opatřeních, která mohou jejich hospodaření a cenu akcií ovlivnit. Finanční přiznání ale neobsahuje důkaz, že byly nákupy provedeny na základě neveřejných informací nebo že prezident přizpůsobil svou politiku vlastnímu portfoliu.

Bývalý ředitel amerického Úřadu pro etiku ve vládě Walter Shaub upozornil, že vzdání se kontroly nad výběrem investic samo o sobě střet zájmů neodstraňuje. Úplně jej lze podle něj vyřešit až prodejem daného majetku.
Akcie přitom nebyly Trumpovým největším zdrojem příjmů. Významnou část peněz získal z kryptoměnových projektů své rodiny, zejména společnosti World Liberty Financial a memecoinu nesoucího jeho jméno. Z prodeje kryptoměn a souvisejících poplatků vykázal více než 1,16 miliardy USD.
Nové dokumenty tak ukazují, že se Trumpův majetek během prvního roku po návratu do Bílého domu výrazně opíral nejen o nemovitosti a licence, ale také o kryptoměny a veřejně obchodované společnosti. Přestože konkrétní investice podle jeho zástupců vybírají externí správci, jejich vývoj nadále ovlivňuje hodnotu prezidentova majetku.