Venezuelský lídr Nicolas Maduro byl 10. ledna zvolen pro druhý vládní termín. Znovuzvolení se samozřejmě neobešlo bez kontroverze, navíc je obestřeno probíhající hyperinflací, dlouhodobou ekonomickou i politickou krizí a striktními sankcemi bývalého spojence Venezuely a hlavního kupce ropy, USA. Minulý týden se navíc za prezidenta prohlásil opoziční lídr Guaido.
Od chvíle, kdy byl Maduro roku 2013 poprvé zvolen, proběhla ve Venezuele celá řada bouřlivých nepokojů a protestů. Za zmínku stojí obzvláště protest zvaný “Matka všech pochodů”, který se udál roku 2017, tedy stejného roku jako útok helikoptéry na vládní budovu v Caracasu.
V dnešním článku se podíváme na vývoj Venezuely během posledních šesti let a také na osud Petra — národní kryptoměny vyvinuté za účelem záchrany skličované venezuelské ekonomiky, které se však nepodařilo nic víc, než jen navýšit již tak hlubokou rozmrzelost země.
Poselství Huga Cháveze
Hugo Chávez, zdánlivě nenahraditelný vůdce, který se ve svém postavení držel již od roku 1993, zemřel po dlouhém boji s rakovinou, v březnu 2013. Chávez byl občany Venezuely milován pro svou snahu o dosažení rovnoprávné a bohaté společnosti. Svědectvím jeho oblíbenosti byl ostatně i jeho pohřeb, během kterého se ve městě Caracas sešli tisíce truchlících.
Dle reportu, zveřejněného v deníku Guardian, se venezuelské vládě v období od roku 1999 do 2009 podařilo snížit nezaměstnanost z 14.5 % na 7.6 %, zvýšit HDP na jednoho občana z 4,105 dolarů na 10,810 dolarů a snížit hranici extrémní chudoby z 23.4 % na 8.5 %. V tomto období se z růstu těšili zejména domorodí obyvatelé tvořící zhruba 2 % celkové populace Venezuely. Za vlády Cháveze se těmto občanům dostalo ochrany základních práv a svobod.
Nicméně, namísto reformy ekonomiky Venezuely, která je dlouhodobě závislá na exportu ropy, se Chávez rozhodl vyhlásit “ekonomickou válku” a obvinil “buržoazní majitele” místních farem a obchodních řetězců ze zatajování zásob jídla, čímž se měli snažit o destabilizaci vlády.
Madurova Guerra: Ze socialismu k uzurpaci moci
V moment, kdy Maduro nastoupil do vlády, zdědil jednu z nejkřehčích ekonomik Jižní Ameriky. Ještě rok před jeho nastoupením se inflace země pochybovala okolo 21 %. I přesto, že během prvního roku Madurovi vlády se ekonomika Venezuely moc nezměnila, jeho zákroky zemi do propasti problémů s jistotou nahnaly.
Jeho vláda následovala tam, kde skončil Chávez, zejména v obviňování farmářů a bohatých podnikatelů ze seskupování bohatství a snahy o navýšení cen. Venezuelští politici s Madurovým postupem souhlasili a aktivně jej podporovali. Situace vyústila až ve schválení zákona, který Madurovi v listopadu 2013 umožnil kompletní kontrolu nad cenami. I přesto však průměrná inflace vystoupala na 43.5 %, a to jen do konce roku 2013.
Skutečná krize však nastala až během roku 2014, kdy se cena ropy snížila téměř o polovinu během pouhých šesti měsíců. Tehdy začaly i první z masivních protestů proti Madurově vládě, během kterých protestanti aktivně obviňovali vládu z korupce a selhání zabránit inflaci. Během následných protestů bylo údajně zabito více než 40 osob a Maduro byl obviněn z použití přehnaného násilí na občanech své země.
Do roku 2015 se průměrná inflace vyšplhala až na 69.5 %, zatímco Maduro dál obviňoval podnikatele z infiltrace cen. Navíc, toho samého roku se HDP Venezuely snížilo o 3.9 %.
V prosinci 2015 vyhrála demokratická politická strana “Democratic Unity Roundtable” volby do kongresu a stala se tak největší stranou Národního shromáždění, tedy jednokomorového parlamentu Venezuely. Nastala snaha o zničení Madurovi pozice, která však kvůli podpoře Nejvyššího soudu selhala. Mezitím inflace šplhala dále, až na 111 %.
Maduro = diktátor
Roku 2016 byla Madurova vláda poprvé označena za diktaturu. Svědčí o tom i mainstreamové články, za pozornost určitě stojí například článek s titulkem “Nazývejme Venezuelu pod vládou Madura pravým jménem: diktátorstvím”, který vyšel ve známém deníku Guardian. Téhož roku byl zveřejněn děsivý report poukazující na fakt, že více než 75 % občanů země trpí kalorickým deficitem kvůli nedostatku jídla.
Stoupající protesty proti Madurově vládě
Během roku 2017 se vše opět jen zhoršilo, hyperinflace narostla a hlad se prohloubil. Během dubna 2017 vypukly pochody a protesty napříč zemí, přičemž mnoho z nich bylo násilně potlačeno. Statistiky pocházející z institutu pro sociální konflikty poukázaly na 6,000 takových protestů, během kterých bylo zabito na 160 lidí.
Situace vyvrcholila až v krádež vojenské helikoptéry, se kterou se člen forenzní policie rozhodl zaútočit na vládní budovu v hlavním městě Venezuely. Podařilo se mu shodit několik granátů na budovu vrchního soudu a vypálit rakety na ministerstvo vnitra. Aktér tohoto činu, Oscar Perez, byl rok na to vystopován a zavražděn vládními poskoky.
Venezuela vstoupila do roku 2018 se stále se zvyšujícím geopolitickým napětím, omezením základních práv a svobod občanů své země a také masivním exodem, během kterého zemi opustilo na 2 miliony lidí.
“HDP mezitím kleslo o dalších 14 % a inflace vystoupala na 1000 %. Nicméně, Maduro měl schované eso v rukávu – kryptoměnu Petro.”
Petro jako “záchrana Venezuelské ekonomiky”
Maduro kryptoměnu Petro, údajně podloženou cenou venezuelské ropy, poprvé veřejně zmínil během prosince 2017. Vládce rovněž vysvětlil, že tato kryptoměna bude sloužit k účelu obnovení ekonomiky země, a že ji nekontroluje žádná vláda. Navíc mělo Petro pomoci obejít sankce USA. Během ledna 2018 bylo “vytisknuto” prvních 100 milionů Petro coinů, přičemž cena jednoho Petra byla vázána na cenu jednoho barelu ropy.
Během roku 2018 byla kryptoměna Petro aktivně podporována venezuelskou vládou. Na mezinárodní úrovni se Maduro ozval deseti zemím Latinskoamerické unie (včetně Kuby) a žádal o podporu jeho iniciativy. Později téhož roku oznámil, že bude Petro aktivně využíváno pro veškeré komerční transakce. Zároveň však Maduro odmítl zmínit, se kterými zeměmi k takovému transakčnímu styku vlastně dojde.
Maduro měl s Petrem tak velké plány, že jej “na stříbrném podnose” nabídl jako jednotku směny i Putinovi. Putin však i přesto, že byl odjakživa diplomatickým i obchodním podpůrcem Venezuelské domácí politiky, jeho nabídku odmítl.
Petro: selhání kryptoměny nebo obyčejný výmysl
I přes Madurovi nadějné vyhlídky na využití Petra, které ostatně nakázal používat jako hlavní měnu určenou pro výplaty i platby za zboží a služby, se okolo státní kryptoměny začaly vyskytovat pesimistické zprávy.
Experti z magazínu Reuters komentovali koncept v článku s titulkem “Petro: Venezuelská státní kryptoměna, která ve Venezuele není k nalezení”. V reportu se žurnalisti věnovali například otázce, proč není Petro dostupné k obchodování na žádných větších burzách.
Dále vznikly pochyby o tom, zdali je vůbec Petro opravdu podloženo cenou venezuelské ropy. Lokálové z oblasti Atapirire, které bylo označeno za ropné centrum, kde se bude cena odvádět, se vyjádřili, že “zde o žádném Petru není ani známka”.
“Bývalý ministr Rafael Ramirez vyjádřil svůj názor ve spise, kde zmínil, že ‘Petro existuje pouze v představách vlády, ne v realitě.’”
Dále si s místními experty promluvil také americký outlet Wired. V rozhovoru se vyjádřil Jorge Farias, CEO místního krypto startupu, a objasnil, že Petro opravdu je podloženo cenou barelů ropy patřícím ropné společnosti PDSVA. Tato společnost je však v dluhu čítajícím 45 miliard dolarů a nevyznačuje žádné známky obchodní aktivity.
Do oficiálního startu Petra v listopadu minulého roku se pochyb o této “spásné venezuelské kryptoměně” objevilo ještě mnoho. Navíc, experti na kryptoměny během tohoto období zjistili, že valná část white paperu Petra je obyčejným plagiátem dokumentace známějšího bratříčka – kryptoměny Dash.
Maduro mezitím během stále se zrychlující inflace vesele zvýšil cenu Petra z 3,600 na 9,000 bolívarů.
Závěr
Protesty stále probíhají a ve Venezuele neustále stoupá napětí. Ani Venezuela, ani Maduro prozatím nic dobrého z Petra “nevymáčkli”. V Petru nevidí potenciál ani opoziční lídr Guaido, který je ale ohledně vývoje kryptoměn velice optimistický.
Guaido, který se mimochodem minulý týden prohlásil za prezidenta, má nyní nově zákaz opustit zemi.
Co myslíte, spasí Venezuelu Petro nebo Dash? Nebo si Venezuela bude muset počkat až na zkázu bankovního systému a nástup Bitcoinu? O vývoji vás každopádně budeme informovat v našem magazínu, nezapomeňte se tedy přihlásit k odběru notifikací a sledovat nás na Facebooku a Youtube.
Zdroj:
cointelegraph.com