Jak bude probíhat další recese a co by mohlo být jejím spouštěčem? – 3. část

Share This Post

Mám tady pro vás další díl seriálu, jakým způsobem by mohla probíhat další recese a co by mohlo být jejím spouštěčem. Tento díl bude zároveň i dílem posledním. Minule jsme si tohle téma rozebrali trochu více dopodrobna a vysvětlili si na konkrétních případech, co by mohlo být právě spouštěčem takové krize. Mimo jiné jsme si řekli, jak by měly správně centrální banky v období recese reagovat a to hlavně díky očekávaným potížím, které ekonomiku v krizi postihnou.

Snížení spotřeby a kapitálových výdajů

V průběhu času se negativní nabídkové šoky rovněž stávají dočasnými negativními poptávkovými šoky, které snižují růst výstupu i inflaci tím, že snižují spotřebu a kapitálové výdaje. Za současných okolností jsou výdaje na americký a globální podnikový kapitál skutečně stlačeny kvůli nejistotám ohledně pravděpodobnosti, závažnosti a přetrvávání tří potenciálních šoků.

Ve skutečnosti s firmami v USA, Evropě, Číně a dalších částech Asie, které reinvestovaly v investičních výdajích, je světový technologický, výrobní a průmyslový sektor již v recesi. Jediným důvodem, proč se to ještě neprojevilo v globále, je skutečnost, že soukromá spotřeba zůstala silná. V podstatě to drží nahoře především domácnosti. Pokud by se tedy cena dováženého zboží v důsledku některého z těchto negativních šoků zvýšila, tak by to zasáhlo reálné  jednorázové příjmy domácností. Spolu s tím by klesala důvěra spotřebitelů a to by definitivně přivedlo ekonomiku do recese.

Jak by měli reagovat tvůrci fiskálních a monetárních politik?

Vzhledem k tomu, že může dojít ke krátkodobému negativnímu poptávkovému šoku, tak pomůže snížení sazeb ze strany centrální banky. Tvůrci fiskální politiky by však také měli připravovat podobná protiopatření. Prudký pokles výstupu (HDP) a agregátní poptávky by vyžadoval proticyklické fiskální uvolňování (fiskální expanze), aby se zabránilo příliš silné recesi.

Ve střednědobém horizontu by však optimální reakcí nebylo korigovat negativní nabídkové šoky, ale spíše jim ekonomiku přizpůsobit. Koneckonců, negativní nabídkové šoky z obchodní a technologické války (viz. první díl) by byly víceméně trvalé. Stejně jako snížení potenciálního růstu. Existuje tu tedy vysoká šance, že to stejné nás bude čekat, jakmile opustí Velká Británie Evropskou unii, která tak utrpí taktéž nabídkový šok s permanentními následky.

Takové šoky nelze zvrátit změnou ve fiskálních a monetárních politikách. Ačkoli je lze zvládnout v krátkodobém horizontu, tak pokusy o jejich trvalé přizpůsobení by nakonec vedly ke 2 problémům, které byly zmíněny v předchozí části. Inflace jako taková a inflační očekávání budou výrazně překračovat cílování centrálních bank. V 70. letech 20. století se centrální banky snažily vyřešit ropné šoky a výsledkem byla neustále rostoucí inflace a inflační očekávání. Souběžně s tím rostly neudržitelně fiskální deficity a tím pádem akumulace veřejného dluhu.

Finanční krize roku 2008 a aktuální nabídkové šoky

A na konec tu máme důležitý rozdíl mezi globální finanční krizí v roce 2008 a negativními nabídkovými šoky, které by dnes mohly zasáhnout globální ekonomiku. Finanční krize v roce 2008 byla z větší částí způsobena negativním poptávkovým šokem. Šokem, který snižoval růst výstupu a inflaci a byl kontrován s měnovými a fiskálními stimuly. Tentokrát by však svět čelil trvalým nabídkovým šokům, které by ve střednědobém horizontu vyžadovaly velmi odlišný druh reakce ze strany tvůrců politik. A snaha o odstranění škod prostřednictvím nekončících měnových a fiskálních stimulů nebude zrovna rozumnou možností.

Závěr

Závěrem lze tedy říci, že monetární a fiskální opatření jsou pouze taková náplast, která moc dlouho nevydrží. V roce 2008 zareagovaly centrální banky monetární expanzí a fiskální expanze ze strany vlád byla taktéž vysoká. Jenomže tím se problém nevyřešil. Pouze se krize velmi rychle utlumila anestetiky, která jednou přestanou působit. A tato anestetika nemůžete využívat pořád dokola. Protože jednoho dne přestanou prostě dostatečně účinkovat. Řešení tedy musí být takové, aby se problém neutlumoval. Je prostě potřeba, aby se ekonomika přizpůsobila nové situaci.

Co číst dále?

Jak bude probíhat další recese a co by mohlo být jejím spouštěčem? – 2. část

Related Posts

Šest miliard dolarů v BTC přesunula pátá nejbohatší bitcoinová velryba

Pátá největší BTC holdingová adresa – také nazývaná „37X“...

Cena bitcoinu se vrátila na 70 000 dolarů

Bitcoin získat zpět hranici 70 000 USD, když se...

Polygon zkEVM nefungoval kvůli problémům s blockchain sekvencerem

Polygon, řešení pro škálování vrstvy 2 Ethereum, oznámil, že...

MicroStrategy prodává dalších 604 milionů dolarů bankovek na nákup 9 000 bitcoinů

MicroStrategy, jeden z největších veřejných držitelů bitcoinů, dokončil další nabídku...

Binance nabízí odměnu 5 milionů dolarů

Kryptovelryba koupila 314 milionů tokenů BOME ještě před uvedením...