Jedním z hlavních problémů, kterým se představitelé klasické politické ekonomie zabývali, byla otázka dlouhodobých perspektiv hospodářského růstu. Z hlediska předmětu zkoumání environmentální ekonomie je významné zejména studium vztahu mezi dlouhodobým rozvojem lidské společnosti a limitovaným množstvím disponibilních přírodních zdrojů (především půdy). Klasičtí ekonomové měli tezi, ve které předpokládali v dlouhém období stagnaci hospodářského růstu a růst chudoby obyvatel kvůli omezenému množstí dostupných zdrojů.
Vyplývající pesimismus
Už v této době byla viditelná populační exploze a to díky průmyslové revoluci, která přinesla spousty nových úskalí a bylo potřeba je zadefinovat. S populačním růstem se objevila zvýšená poptávka po nové půdě, ale nabídka půdy je dle klasických ekonomů daná a tudíž se počítalo s tím, že jí bude brzo těžký nedostatek. Zároveň klasici počítali se zákonem klesajících výnosů. Zkrátka ve společnosti probíhaly velké změny a odpovědí byla právě klasická ekonomie. Absolutismus v Evropě velmi rychle slábl a kapitalismus byl na vzestupu.
Klasičtí ekonomové věřili, že klíčem k ekonomickému rozvoji jsou nejmenší politické zásahy. Dle teorie se tedy jednotlivcům a celé společnosti daří nejlépe, když mají ekonomickou svobodu a vládu lidu. Obhajovali soukromé vlastnictví, dobrovolnou společenskou spolupráci a formulovali některé z prvních základních principů, na nichž je postavena moderní ekonomie.
Adam Smith
Smith je jedním z nejznámějších představitelů klasické ekonomie a kapitalismu vůbec. Jeho publikace Bohatství národů z roku 1776 byla v ekonomii velkou revolucí, protože do té doby se na ekonomii nepohlíželo jako na samostatnou vědní disciplínu. Toto dílo tedy sloužilo jako základ pro rozvoj moderní ekonomie. Do té doby byla ekonomie součástí politické filosofie a jedním z největších politických filozofů byl John Locke, který položil první teoretické základy pro kapitalismus.
Smith se zabýval využitím ekonomické analýzy k odvození doporučení pro hospodářskou politiku. Je autorem jedné z nejznámější doktríny „neviditelné ruky trhu“, kterou musí znát každý student ekonomie. Zastával vytváření svobodného a plně konkurenčního prostředí pro ekonomický a společenský rozvoj. Jako první systematicky rozvinul argumenty o úloze tržního mechanismu pro efektivní alokaci zdrojů.
Smith sám ale nepostrádal sebereflexi a tvrdil, že jeho doktrína není všemocná a nedokáže řešit všechny environmentální problémy, které jsou doprovázené tržním selháním. Nerazil tedy tezi, že stát nemá v rámci ekonomiky žádnou úlohu a zároveň definoval činnosti, které stát musí zastoupit. Smith je nazval jako „povinnosti vládce“.
Povinnosti vládce
- ochraňovat společnost před násilím a útokem jiných nezávislých společností,
- ochraňovat členy společnosti před nespravedlnostmi a útiskem ze strany všech ostatních členů společnosti,
- zřídit a udržovat jisté veřejné práce, projekty, instituce, mezi které lze zařadit i ochranu životního prostředí.
Závěr
Tak máme za sebou prvopočátek dnešní moderní ekonomie. V článku jsem se snažil, co nejjednodušeji vysvětlit, o čem klasická ekonomie vlastně je a představil jsem vám jejího nejvýznamnějšího představitele Adama Smitha, jehož doktrína má i na ekonomy moderní doby ten největší vliv.