Dnes jsem si pro vás připravil další část, ve které se dozvíte, jak by budoucí recese nejspíše začala a probíhala. Po minulém článku víte, co jsou to nabídkové šoky a že můžou být původcem recesí a krizí. Nastínili jsme si i konkrétní příklady nabídkových šoků z minulosti a současnosti. A právě na to dnes zase pěkně navážeme. Tahle problematika je velmi aktuální a může jednotlivci pomoci vštípit do hlavy, jak v ekonomice a geopolitice rozpoznat varovné signály a podle toho se sám zařídit.
Důsledky nabídkových šoků
Důsledkem již zmíněných nabídkových šoků je stagflační efekt, což v podstatě znamená, že se zvyšují ceny. Zvyšují se ceny importovaného zboží, vstupů, technologických komponentů a energie. Výstup ekonomiky je naopak neměnný, či dokonce klesá. Výstup je zde chápán jako hrubý domácí produkt (HDP).
Pravdou je, že čínsko-americký konflikt de facto provádí proces deglobalizace, protože země a firmy již nemohou počítat s dlouhodobou stabilitou těchto propojených hodnotových řetězců. Jak se obchod se zbožím, službami, kapitálem, prací, informacemi, daty a technologiemi stává stále komplikovanější, tak výrobní náklady globálně rostou napříč všemi průmyslovými odvětvími.
Teď se nám perfektně hodí kauza Huawei jako modelový příklad. Když to bylo aktuální, tak jsem se tomuhle tématu věnoval i ve svých analýzách. Společnost Huawei je v současné době globálním lídrem v oblasti zařízení 5G. Tato technologie bude brzy standardní formou připojení pro nejdůležitější civilní a vojenskou infrastrukturu.
Nemluvě o základních spotřebních statcích, které jsou připojeny prostřednictvím vznikajícího internetu věcí (internet of things). Přítomnost čipu 5G znamená, že se z poslechového zařízení může stát cokoli od toustovače až po kávovar. To znamená, že pokud je Huawei široce vnímán jako hrozba národní bezpečnosti (USA), tak spolu s tím je nebezpečný i toustovač na kuchyňské lince.
Jak zareagují tvůrci monetárních a fiskálních politik?
Je snadné si představit, jak by aktuální situace mohla vést k rozsáhlému výbuchu v otevřeném globálním obchodním systému. Otázkou tedy je, zda jsou tvůrci měnové a fiskální politiky připraveni na dočasný či dokonce dlouhodobý nabídkový šok.
Po nabídkových šocích ze sedmdesátých let tvůrci měnové politiky zareagovali zpřísněním monetární politiky. Dnes však hlavní centrální banky, jako je Federální rezervní banka Spojených států, již provádějí uvolnění měnové politiky. A to z důvodu, že inflace a inflační očekávání zůstávají nízká.
Jakýkoli inflační tlak způsobený ropným šokem bude centrálními bankami vnímán spíše jako efekt cenové hladiny než jako trvalý nárůst inflace. Z čehož vyplývá, že federální rezervní banka se tím připravuje o možnost, v případě negativních nabídkových šoků, jakýmkoliv způsobem zareagovat.
Závěr
Kauza Huawei se týkala přímo i nás, neboť jsme se v podstatě připojili k obchodní válce, kterou vedou Spojené státy proti Číně. To si právě spousta lidí vůbec neuvědomuje, nebo si raději nechce ani připustit. Když se začala v tuzemsku řešit bezpečnost těchto zařízení, tak to nebyla žádná náhoda.
Co číst dále?
Analýza komodity zlato – Korekce je tu a s ní šance nákupů za dobrou cenu, kdy budeme pokračovat UP?