Pětidenní pracovní týden je pro nás samozřejmostí, ale svět, včetně ekonomických podmínek, se od jeho zavedení změnil. Dnes se ozývají hlasy, že tento zastaralý koncept je možné a také žádoucí změnit. Aktuální pokusy s kratší pracovní dobou mu dávají zelenou – podle nich se čtyřdenní pracovní týden firmám vyplatí i ekonomicky! Jak je to možné?
Čtyřdenní pracovní týden a japonský Microsoft
Aktuálně se o čtyřdenním pracovním týdnu hovoří zejména ve Velké Británii, kde jeho zavedení prosazuje Strana práce ve svém politickém manifestu. Kratší pracovní týden (při zachování stejných platů) není jen politickou utopií a nástrojem k přilákání voličských hlasů. Některé firmy čtyřdenní pracovní týden už zavedly v pilotní podobě a jejich odvážný krok přináší první výsledky. Příkladem je japonský Microsoft.
V Microsoftu Japonsko se rozhodli zjistit, co by se stalo, kdyby společnost nabídla svým 2 300 zaměstnancům možnost vybrat si flexibilní pracovní styl podle vlastních životních a pracovních podmínek. Japonsko je známé kulturou tvrdé práce a přísné pracovní morálky. Cílem Microsoftu bylo zjistit, zda zaměstnanci dokážou dosáhnout stejných výsledků s o 20 % kratším počtem pracovních hodin týdně. Výsledky ukázaly, že pracovníci byli šťastnější, ba dokonce se zvýšila i jejich produktivita, a to až o 40 %.
CEO Microsoftu Japonsko uvedl, že kromě zvýšení produktivity přinesla snížená pracovní doba i další benefity. Zaměstnanci žádali méně dní volna a klesly i náklady firmy. Až 92 % zaměstnanců uvedlo, že upřednostňují čtyřdenní pracovní týden.
„Pracujte krátký čas, dobře odpočívejte a hodně se učte.“
Tak zní doporučení CEO Microsoftu Japonsko.
Čtyřdenní pracovní týden v dalších firmách
Dělat závěry na základě pokusu jedné společnosti by bylo nesprávné. Naštěstí firem, které zavedly čtyřdenní pracovní týden, je více. Anglická studie se zabývá právě benefity, ale i nevýhodami alternativního pracovního týdne ve více firmách. Jaké jsou výsledky?
Podle studie ušetřil zkrácený pracovní týden firmám každoročně peníze ve výši 2 % celkového obratu. Podle více než poloviny firem jim kratší pracovní čas snižoval náklady. 62 % firem tvrdí, že zaměstnanci si berou méně volných dnů z důvodu nemoci a 64 % zaměstnanců je produktivnějších. Autoři studie také upozorňují, že firmy, které zatím neuskutečnily čtyřdenní pracovní týden, by jeho zavedením mohly ušetřit významné množství peněz.
Výsledky studie jsou tak ve shodě s experimentem Microsoftu Japonsko. Tato zjištění dávají kratšímu pracovnímu týdnu zelenou. Mimochodem, existují indicie, že částečný úvazek by měl pozitivní dopad i na životní prostředí.
Strach z kratšího pracovního týdne
Samozřejmě existuje i rozsáhlá kritika kratší pracovní doby. Příkladem je například náročná implementace – změnit po desetiletí zaběhnutý koncept a zakomponovat ho do legislativy není hračkou. Navíc implementace této myšlenky v některých odvětvích je spíše nepředstavitelná než reálná. Co byste řekli tomu, kdyby učitelé i lékaři pracovali pouze čtyři dny v týdnu? Kratší pracovní doba by mohla být problémem i pro malé firmy, které si to na rozdíl od velkých společností nemohou dovolit.
Co číst dál?
Silný dolár škodí svetovej ekonomike – Pri recesii nám nepomôže!
Zdroje:
theconversation.com
forbes.com