Brexit, nejdůležitější téma pro celou Evropu, které se proměnilo v komedii a následně ve frašku. Život v Británii se velmi brzy může proměnit. Brexit vytvořil v podstatě neřešitelnou situaci. V tomto seriálu článků se podíváme, jak se Británie dostala do této svízelné situace, proč z ní není jednoduché odejít a nakonec, jaký dopad to bude mít na celou budoucnost Evropy.
Katalyzátor: Uprchlíci
V roce 2015 dosáhla migrační krize svého vrcholu. Ta následovala po Arabském jaru, které výrazně změnilo mocenské poměry v arabských zemích a často vedlo ke vzniku konfliktů. Ten nejhorší se rozhořel v Sýrii, ze které pocházela většina uprchlíků. Celou Evropou následně zmítalo mediální šílenství.
To snad každý čtenář dobře zná. Zatímco v České republice bylo pár desítek migrujících lidí, média informovala o migrační vlně v podstatě bez přestání. To mělo za následek něco, co by se dalo nazvat předstupněm paniky. Problém, který se naší země fakticky netýkal, zabral úplně všechny novinové titulky na další dva roky.
Máte zájem o kurzy zdarma – MINI kurzy zdarma pro všechny + Velký trial Giveaway
Nebudu zde diskutovat problematičnost migrace. Ta s sebou nese jak negativní, tak i pozitivní vlivy. A velká migrační vlna samozřejmě může způsobit mnoho strastí, nicméně taková problematika si zaslouží vlastní článek. Pro nás je důležité, jaké následky za sebou tento fenomén zanechal.
Média jako ústřední hráč
Ačkoliv byla uprchlická krize rozumným tématem, o kterém se má informovat, její dopad byl extrémně zveličen, což dobře ilustruje nedávný případ důchodce teroristy z naší domoviny. Pokud tento muž považoval za důležité kácet stromy před vlaky, aby nás ochránil před migrujícími lidmi, tak to v něm muselo probudit velmi silné emoce. A to se stalo po celé Evropě.
Podle analýzy Cardiffské univerzity informovala média v Británii o migrační krizi velmi negativně. V porovnání s dalšími evropskými zeměmi se ukázalo, že britská médie informovala o migrační vlně velmi negativně. Zatímco italský tisk informoval o uprchlické krizi jako o humanitární situaci v 51%, tak bristká pravicová média informovala v podobném duchu pouze velmi zřídka (Daily Mail 19%, Sun 8%, EU průměr 42%).
Nejnovější analýza BTC – Technická analýza BTC/USD – náhlé posílení k rezistenci
Na druhé straně pak britská pravicová média informovala o uprchlících jako o hrozbě pro bohatství země a zdravotní systém. Zde britská média vysoce překročila evropský průměr, který byl na 9% z celkových počtu zpráv (Daily Telegraph 16%, Sun 26% a Daily Mail 42%). Britské veřejnosti se tak dostávaly podstatně negativnější informace, než které dostával zbytek Evropy.
Vlna nacionalismu
Migrační vlna působí jako rudý hadr na nacionalisty. A nejinak tomu bylo i v případě evropské migrační krize. Bylo tak možné sledovat vzestup nacionalistických tendencích po celém západním světě. V USA to byl Trump se svým heslem Amerika na prvním místě. Ve Francii to byla Le Pen, jejíž strana se pohybuje na hranici nacismu. U nás je pak naštěstí představitelem nacionalismu Tomio Okamura, který není schopen docílit výraznějšího úspěchu.
Zajímá vás trh se stříbrem – Analýza komodity stříbro – zdravý růst pokračuje
Ve Velké Británii se vlna nacionalismu proměnila v odpor k Evropské unii. Zde bylo jiné heslo, které znělo vezmeme si zpátky kontrolu. Nacionalismus byl v tu chvíli jednoznačně nadřazen nad všechny ostatní hodnoty. A to má přímý vliv na to, v jak svízelné situaci se nyní Británie nachází.
Radikálnější tendence jsou již dnes vidět na hranicích s Irskem, kde si stále více pozornosti získává obnovená teroristická organizace IRA, která nyní existuje pod názvem New IRA. Na místě jsou tak obavy z návratu násilí na irské území. I proto je velmi diskutovaným bodem smlouva o hranicích mezi Irskem a Severním Irskem, které patří do Spojeného Království.
2%, která rozhodla o osudu Británie
Ve stínu migrační krize a vlny nacionalismu se nakonec Británie rozhodla opustit Evropskou unii a to poměrem 52% ku 48%. A to je opravdu velmi malý rozdíl na rozhodnutí, které ovlivní mnoho následujících generací. Tento poměr navíc s velkou pravděpodobností vznikl právě na momentální náladě. A tou byl strach z nově příchozích a obrat zpět k národu.
Lživá kampaň podporovatelů Brexitu byla již pouhou třešničkou na dortu. Občanům Británie bylo přislíbeno bohatství a suverenita. Dnes je již jasné, že Brexit tvrdě dopadne na anglickou ekonomiku. Ze země odchazí mnoho zaměstnavatelů a mimo jiné také finanční instituce, jejichž centrem je Londýn. Suverenitu se získat možná podaří, ale s tím, že vzrostou náklady na nové úředníky, kteří budou muset nahradit všechny orgány, které momentálně řešila EU.
Brexit se stal noční můrou Britů. Ti o něm už nechtějí ani slyšet. Britskou politiku Brexit dostal do stavu reálného rozkladu. Nikdo neví, co se děje, co se dít bude a jak to s Británií dopadne. Jedno je ale jisté, čas se krátí a pokud 29. března vypadne Británie z EU bez dohody, tak celou Evropu čekají těžké časy.