Toto jsou požadavky Putina a reakce NATO. Existuje diplomatické východisko?

Západ tvrdí, že krok Ruska je nezákonný a generální tajemník OSN António Guterres jej odsoudil jako porušení územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Spojenci z NATO však dali jasně najevo, že neplánují poslat bojové jednotky na samotnou Ukrajinu. Namísto toho nabídli Ukrajině poradce, zbraně a nemocnice.

Hlavní odpovědí tak bude potrestání Ruska sankcemi:

• Německo zastavilo dokončený ruský plynovod Nord Stream 2, velkou investici Ruska i evropských společností.
• EU se dohodla na rozsáhlých sankcích, které zahrnují 351 poslanců, kteří v parlamentu podpořili „nezákonné rozhodnutí“ Ruska uznat regiony ovládané povstalci jako nezávislé státy.
• USA tvrdí, že odřezávají ruskou vládu od západních finančních institucí a zaměřují se na vysoce postavené „elity“.
• Spojené království se zaměří na pět velkých ruských bank a tři miliardáře.

Větší sankce si ponechávají v záloze.

USA se zaměřují na ruské finanční instituce a klíčová odvětví. Spojené království varovalo, že „ti, kteří jsou na Kremlu a jeho okolí, se nebudou mít kam schovat“, s omezeními uvalenými na ruské podniky.

Největším ekonomickým zásahem by bylo odpojení ruského bankovního systému od mezinárodního platebního systému Swift. To by však mohlo mít špatný dopad i na americkou a evropskou ekonomiku.

Mezitím bylo v pobaltských státech a Polsku nasazeno 5000 vojáků NATO. Dalších 4000 by mohli poslat do Rumunska, Bulharska, Maďarska a na Slovensko.

Co chce Putin?

Rusko zdůraznilo tři požadavky. Za prvé, chce právně závazný příslib, že se NATO nebude dále rozšiřovat. „Pro nás je naprosto povinné zajistit, aby se Ukrajina nikdy, nikdy nestala členem NATO, “ řekl náměstek ministra zahraničních věcí Sergej Rjabkov.

Putin si stěžoval, že Rusko už „nemá kam ustoupit. Myslí si, že budeme jen nečinně sedět? “

V roce 1994 Rusko podepsalo dohodu o respektování nezávislosti a suverenity nezávislé Ukrajiny. Ale minulý rok prezident Putin napsal dlouhý článek, ve kterém popsal Rusy a Ukrajince jako „jeden národ“. Nyní tvrdí, že moderní Ukrajinu zcela vytvořilo komunistické Rusko. Rozpad Sovětského svazu v prosinci 1991 vnímá jako „rozpad historického Ruska“.

Prezident Putin také tvrdil, že pokud by Ukrajina vstoupila do NATO, aliance by se mohla pokusit získat Krym zpět.

Jeho dalšími základními požadavky je, aby NATO nerozmisťovalo „útočné zbraně v blízkosti ruských hranic“ a aby odstranilo síly a vojenskou infrastrukturu z členských států, které vstoupily do aliance od roku 1997. To znamená střední Evropu, východní Evropu a Pobaltí. Ve skutečnosti Rusko chce, aby se NATO vrátilo k hranicím před rokem 1997.

Přečti si také: Bitcoin analýza – cena prudce padá po oznámení ruské invaze na území Ukrajiny

Co řeklo NATO?

NATO je obranná aliance s politikou otevřených dveří pro nové členy a jejích 30 členských států je pevně přesvědčeno, že se to nezmění. Ukrajinský prezident vyzval k „jasným, realizovatelným časovým rámcům“ pro vstup do NATO, ale jak jasně uvedla německá kancléřka, není pravděpodobné, že by se tak stalo.

Myšlenka, že kterákoli současná země NATO by se vzdala svého členství, není výchozí.

V očích prezidenta Putina Západ již v roce 1990 slíbil, že NATO se nerozšíří „ani o centimetr na východ“, ale stejně to udělal. Bylo to však ještě před rozpadem Sovětského svazu, takže příslib tehdejšímu sovětskému prezidentu Michailu Gorbačovovi se týkal pouze východního Německa v kontextu znovusjednoceného Německa. Gorbačov později řekl, že „o tématu rozšiřování NATO se v té době nikdy nemluvilo“.

Existuje diplomatické východisko?

V tuto chvíli zřejmě ne, protože Francie a USA zrušily plánované rozhovory s ruským ministrem zahraničí. Francie i Německo však tvrdí, že možnost dialogu je otevřená. Jakákoli případná dohoda by se musela vztahovat na válku na východě a kontrolu zbraní.

USA nabídly zahájení jednání o omezení raket krátkého a středního doletu, jakož i o nové smlouvě o mezikontinentálních raketách. Rusko chtělo, aby byly všechny jaderné zbraně USA zakázány mimo jejich národní území.

Rusko bylo kladné vůči navrhovanému „mechanismu transparentnosti“ vzájemných kontrol na raketových základnách – dvou v Rusku a dvou v Rumunsku a Polsku.

Mohlo by tě zajímat: Kolik byste vydělali na Bitcoinu, pokud byste investovali od roku 2016? – Výsledek je překvapivý