V první části seriálu o Brexitu jsem se podívali na důvody, proč se Británie rozhodla odejít právě v roce 2016. Dnes rozebereme důvody, proč Brexit vypadá jako katastrofa. Proč je britská, politická scéna paralyzována a jak to, že hlavním bodem sváru je hranice se Severním Irskem.
Vědělo vůbec někdo o čem se hlasuje?
Pokud chcete pochopit situaci kolem Brexitu, tak musíte nejprve znát způsob, jakým se Britové dopracovali až do dnešní, neřešitelné situace. Mnoho Britů totiž fakticky netušilo, o čem vlastně hlasují. Jednoduchá otázka, chcete, aby Británie odešla z EU, má totiž nesmírné množství podob. Zeptat se na takovouto otázku povede automaticky k zásadnímu, politickému problému.
První část seriálu o Brexitu – Katastrofa postavená na panice – aneb jak došla Británie k Brexitu
Zatímco část britské společnosti mohla brexit chápat jako odpoutání se od legislativy EU, tak druhá skupina jej mohla vidět jako absolutní přerušení vazeb s Evropskou unií. A takových možností je opravdu mnoho. Problém tak nastal ve chvíli, kdy Británie hlasovala o naprosto obecné představě budoucího směřování, které každý chápe nějak jinak.
Dobře to ilustruje lživá kampaň Brexitérů. Významný podporovatel Brexitu, Daniel Hannan, během kampaně prohlásil, že se vůbec nejedná o odchod ze společného trhu. Mnozí liberální Brexitéři prohlašovali to samé a dá se tak rozumně očekávat, že řada hlasujících počitala s tím, že Británie zůstane v jednotném trhu EU. Jenže se ukázalo, že to nebyla pravda a Británie nyní jednoznačně míří k odchodu ze společného trhu.
Kdo chtěl pryč z EU?
Pro zajímavost je podle posledního průzkumu 61% Britů proti odchodu z EU. Mají smůlu, protože velká část společnosti naletěla populistickým slibům. To se projevilo i ve struktuře obou táborů. Zatímco lidé se základním vzděláním volili výrazně pro odchod ze země, tak vysokoškolsky vzdělaní volili v 70 % pro setrvání v EU.
Dalo by se tak říci, že pro Brexit hlasovali primárně starší lidé, kteří nedosáhli vyššího vzdělání. Pro odchod z EU také hlasovali chudí lidé (v tomto kontextu to znamená poměrově chudší lidé v rámci Británie). To se týkalo celých regionů. Chudší regiony tak byly výrazně pro odchod z EU. Dalším důležitým kritériem bylo přesvědčení, že je „něco špatně“. Pokud byl hlasující nespokojen se svým životem, tak spíše hlasoval pro odchod z EU.
Nejnovější analýza cenového vývoje BTC – Technická analýza BTC/USD – Korekce v poklidném duchu
Takové rozhodnutí nedává moc velký smysl, protože to budou právě ti nejchudší, kteří budou pravděpodobně nejvíce postiženi Brexitem. Jednak proto, že si bude muset Británie utahovat opasky, aby nahradila ztráty, které Brexit již působí a působit bude. Druhým důvodem je pak samotný odchod z Evropské Unie, která má programy na podporu zaměstnanosti a vyrovnávání bohatství regionů. Znáte rčení řezat si pod sebou větev? Zde se rozhodně hodí.
Brexit hned… pak ruce pryč
Předchozí řádky ilustrovaly důvody, proč je Brexit komplikovaným tématem. Nikdo nevěděl, o čem se vlastně hlasuje. Velká část společnosti také přijala lži, které propagátoři Brexitu šířily. Právě Brexitéři nakonec zasadili Británii velkou ránu, když hned po svém vítězství dali ruce od Brexitu pryč. Pamatujete si jména jako Farage či Johnson?
Faragova antievropská strana UKIP se dala na cestu krajní pravice a začala propagovat neonacistické myšlenky. Boris Johnson zase odešel z pozice ministra konzervativní vlády, když se mu dohoda o Brexitu nezdála dost radikální. Hned po Brexitu se hledal alespoň jediný člověk z kampaně za Brexit, který by Británii vyvedl z Evropy pryč. Všichni ovšem dali ruce pryč. Do role kormidelníka se tak dostala Theresa May, která ovšem hlasovala pro setrvání v EU.
Brexit se tak dostal z rukou těch, kteří jej prosazovali, do rukou politiků, kteří jej nechtěli. To mělo samozřejmě za následek další konflikty v britské politice. Útěk Brexitářů vytvořil mocenské vákuum, které bylo zaplněno politiky, kteří chápou, že Brexit je problematický a přinese Anglii strasti. Ti se samozřejmě snaží minimalizovat dopady tohoto rozhodnutí, což se zase nelíbí tvrdému jádru, které chce odstranit veškeré vazby na EU.
Irská pojistka
Třešničkou na dortu je pak Irská hraniční pojistka. Tento problém je totiž velmi palčivý. České publikum pravděpodobně nedocení jeho závažnost, ale jedná se o kritický bod sporu. Na jedné straně se bojuje o hranice a svrchovanost Británie a na straně druhé je pak enormní riziko návratu násilí a terorismu na Irskou hranici.
Více informací o Nasdaq – Analýza indexu Nasdaq Composite – Pokračujeme v mírném růstu
V konfliktu na území Severního Irska zemřelo přes 3500 lidí. Od 60. let až do roku 1998 (dokonce i po něm)byl terorismus běžnou součástí tehdejšího života v Severním Irsku. V roce 1972 zemřelo při teroristických útocích 352 lidí. Nebezpečí, že se násilí do Severního Irska vrátí, je velké.
Evropská unie vložila do smlouvy o Brexitu část, která fakticky zakazuje vznik tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Z tohoto bodu není ochotno ustoupit Irsko (člen EU) a Evropská unie bude logicky jeho zájmy hájit. V případě tvrdého Brexitu by ovšem okamžitě vznikla nová, pevná hranice, která by velmi pravděpodobně měla za následek návrat násilí.
Cesta ven v nedohlednu
Premiérka May vytvořila společně s týmem EU smlouvu, která má umožnit vstup do překlenovacího období. Právě v tomto období by se měly vyřešit stěžejní problémy jako obchodní vztahy mezi Británií a Evropskou unií. A právě zde se povedou ta nejsložitější jednání. Momentálně se ovšem zdá, že k nim ani nemusí dojít.
Smlouva Theresy May totiž nevoní naprosté většině anglických politiků a to včetně vlastních koaličních partnerů i mnohých konzervativců. Kámen úrazu je v Irské pojistce. A ta se bohužel také nedá řešit. Britský parlament odmítá přijmout fakt, že by Evropská unie měla kontrolu nad částí britských hranic. Evropská unie zase odmítá ohrozit svůj členský stát novou vlnou násilí.
Smlouva s EU byla odmítnuta rekordní většinou. Smlouva, na které se pracovalo dva roky. V době psaní článku zbývá 44 dní do odchodu Británie z Evropské unie. A neexistuje žádné jiné, promyšlené řešení než smlouva, kterou Británie odmítá. Za 44 dní nás tak již může potkat tvrdý Brexit. Ten může být pouze bolestivý, ale zároveň může destabilizovat celou Evropu. V příštím díle se podíváme na to, jaké varianty zůstávají ve hře a co se stane v případě tvrdého Brexitu.
11.02.19 Technická analýza XRP/USD – Je XRP připraven na růst ceny?