Po vypuknutí pandemie COVID-19 a následné válce, která se odehrává na Ukrajině, se stále více ozývají hlasy, které varují před podobným scénářem, který nastal ve 30. letech 20. století. Jaké byly důvody velké hospodářské krize ve 30. letech? A nacházíme nějaké historické paralely i se současností?
Velká hospodářská krize ve 30. letech
Velká hospodářská krize, také známá jako světová hospodářská krize či Velká deprese, vypukla ve 30. letech 20. století jako důsledek masivního propadu akcií na americké burze. Stalo se tak 24. října 1929. Za rok konce krize se obecně označuje rok 1933, nicméně jde jen o orientační údaj, neboť následky krize nelze striktně ohraničit datem.
Mohlo by tě zajímat: Robert Kiyosaki vidí konec amerického dolaru – válka povede k používání kryptoměn a opuštění FIAT peněz!
Velikost této krize spočívala v jejím globálním měřítku, protože už tehdy byl svět značně propojen. Postiženy proto nebyly pouze USA, ale také evropské země jako Německo, Nizozemsko, Československo, Velká Británie, Francie, ale i takové Japonsko.
Příčiny a následky krize
Podobně jako u ostatních historických událostí, i velká krize byla výsledkem několika současně odehrávajících se činitelů, které se navzájem překrývaly. Na jedné straně to byl hospodářský rozvrat Evropy po 1. světové válce, krize v průmyslové výrobě, nespokojenost občanů, kteří se bořili s existenčními obtížemi. Na druhé straně přímým stimulem, který výrazně nalil olej do ohně ekonomické krize, bylo chování amerického Fedu (Federal Reserve System), který masivně tisknul americké dolary, výrazně zvýšil poměr nekrytých dolarů ke zlatu a nastartoval více než 60procentní inflaci.
24. října 1929 došlo k pádu burzy na Wall Street (den známý jako Černý čtvrtek). V jeden den bylo prodáno 16 milionů akcií a cenných papírů, a to jako důsledek strachu a paniky. Nikdo nevěděl, co se vlastně děje a řetězec strachu se šířil dál. Reakcí na krizi byla silnější regulace, zvyšování daní a úrokových sazeb. Lidé přicházeli o práci a výrazně klesaly platy. Vyvrcholením hospodářské krize bylo vypuknutí 2. světové války, jejíž příčiny je třeba hledat také v ekonomických faktorech předchozích let. Dalším znakem byla radikalizace lidí a nárůst pravicového myšlení.
Chceš rychle nakoupit/prodat kryptoměny a neplatit obrovské částky za tuto službu? V tom případě si najdi ověřenou směnárnu, která tě neokradne na skrytých poplatcích. My jednoznačně doporučujeme burzu Binance, kde najdeš široký výběr kryptoměn. Vytvoř si účet přes >>> tento odkaz <<< a získáš doživotní slevu na obchodní poplatky.
Existují paralely se současností?
Když se podíváme na současnou situaci, můžeme vidět jisté paralely. Dříve je ale nutno podotknout, že historie se nikdy neopakuje, opakují se jen jisté vzorce a schémata, i to ale s mnoha rozdíly.
Následky 1. světové války nelze srovnávat s pandemií COVID-19 a jejími následky. Ekonomická situace se samozřejmě globálně zhoršila, což se odráželo na ceně komodit, v dopravě či průmyslu. Na druhé straně zde nemáme rozvrácené ekonomiky jako po 1. světové válce.
Ke COVIDU se od února přidala válka na Ukrajině, která pohřbila představu o Evropě bez války. Útok ze strany Ruské federace se promítl na ceny akcií a kryptoměn, které zažily propad, ačkoli stále nelze mluvit o masivním výprodeji. Například Index S&P 500 nezažil tak výrazný pokles, jak by se mohlo po zprávách o válce očekávat.
Ceny ropy a benzínu rostou, a rovněž rostou ceny potravin. Pokud je konflikt stále lokálního charakteru, tedy probíhá především jen mezi Ruskem a Ukrajinou, nelze mluvit o takových rizicích jako u velké hospodářské krize. Jestliže by se konflikt přenesl mezi kontinenty a zapojily by se do něj státy NATO nebo Čína, v takovém případě lze očekávat velký strach na trhu.
Podobně i míra inflace, ačkoli roste, a v Česku dosáhla 11,1 %, stále to není inflace jako u velké krize ve 30. letech. Je zde však jeden faktor, který je třeba brát v úvahu. Celý svět je mnohem více propojen, než tomu bylo ve 20. století, kdy zkrachovala burza na Wall Street. Jeden lokální konflikt z jedné části světa má dopad na státy druhé části světa. Avizované zvyšování úrokových sazeb v USA a časem v EU může napomoci při inflaci, nicméně především rozhodne to, jak se vyvine válka na Ukrajině. To, co potřebujeme, je urovnání konfliktu, než přesáhne do globální války s fatálními následky.
Mohlo by tě zajímat: 5 indicií, že byste kryptoměnu neměli dále držet, ale raději prodat
Závěr
Nikdo také přesně neví, jaký dopad bude mít odpojení Evropy od ruského plynu a zákaz exportu pšenice, které je Rusko významným vývozcem. Na jedné straně je otázka morálky a geopolitiky, na druhé hospodářské následky, o kterých nedokáže žádný analytik říci, jaké v konečném důsledku budou.
Na závěr tedy můžeme shrnout, že ačkoli člověka 21. století překvapila pandemie, která zuří již přes dva roky, a následně válka, stále nelze mluvit o tom, že bychom na tom byli tak špatně jako ve 30. letech 20. století.